Na studené frontě pokračoval další vývoj bouřkové činnosti, po 15 UTC přibližně 100 km JJV od stanice. Po 16:30 UTC vznikl 50 km J od stanice rozsáhlý komplex neuspořádaných multicel, který se v závěrečné fázi existence komplexu transformoval do nevýrazné squall line. V 17 UTC se čelo tohoto komplexu přiblížilo na hranici slyšitelnosti (20 km jižně od stanice) a zároveň došlo k rozvoji zcela nového systému bouřek 10 km SZ od stanice (po směru proudění). Na čele hlavního systému pozorován vyvinutý shelf cloud, nárazy větru při jeho přechodu však dosáhly pouze 6,3 m/s směru. Intenzita srážek dosáhla maxima 117 mm/h v 17:30 UTC při přechodu středu srážkového pásma. Zároveň se vyskytly bleskové výboje ve vzdálenosti okolo 2 km. Do 18:20 UTC spadlo 5,4 mm srážek, načež následovala srážková pauza. Vyskytovaly se pouze ojedinělé výboje v kovadlině bouře. V týlu systému došlo k tvorbě nových buněk, které se uspořádaly do čáry kopírující linii konvergence a postupující zvolna k SSV. Střed tohoto pásma přešel nad stanicí mezi 18:45 a 18:55 UTC a byl doprovázen nárazem větru o rychlosti 10,7 m/s (J směru) a srážkami o intenzitě až 117 mm/h. Celkový srážkový úhrn v této periodě dosáhl 11,6 mm. Kroupy se nevyskytnuly, blesková aktivita však byla velmi vysoká. Převažovaly CC výboje, v závěrečné fázi se vyskytovaly i CG+ a anvil crawlery. Po 19:20 UTC došlo k celkovému vyhasnutí elektrické aktivity a rozpadu systému.