V podvečerních hodinách (před 18 UTC) docházelo k rozvoji hluboké konvekce na trojmezí Česka, Německa a Polska. Hlavní část bouřkového systému posléze pokračovala k východu do vnitrozemí Polska, k další tvorbě boužek docházelo v oblasti závětří Krkonoš a Jizerských hor (na polské straně). Po 20 UTC se začaly nové konvektivní buňky tvořit přímo nad hraničním hřebenem Krkonoš a zvolna postupovaly dále k johovýchodu. Jejich jižní okraj se šířil i mimo pohoří, díky čemuž zasáhl okolo 21 UTC i prostor stanice. Vzdálené hřmění bylo slyšitelné již od 20:50 UTC, ve stejnou dobu začal zesilovat SZ vítr vanoucí od bouřky. Nejsilnější náraz větru byl naměřen ve 21:20 UTC, a to o rychlosti 6,7 m/s (SZ směru), poté rychlost větru postupně klesala. Srážky začala vypadávat ve 21:23 UTC, a to z jádra procházejícího nejblíže od stanice. Ve 21:25:01 UTC došlo k nejbližšímu CG výboji ve vzdálenosti okolo 3 km na SZ, další elektrická aktivita byla opět vzdálena až okolo 10 km. Do 22 UTC spadlo pouze 0,1 mm srážek, výraznější déšť následoval až po 22:05 UTC. V oblasti Krkonoš J od Sněžky vzniklo po 22:40 UTC výrazné konvektivní jádro, v jehož rámci se vyskytlo vydatné krupobití s menčími kroupami. Tato buňka se následně přibližovala do prostoru stanice, po opuštění horské oblasti však rychle slábnulo, po 23:15 UTC pozbylo elektrické aktivity (ve vzdálenosti 12 km SZ) a po 23:30 UTC zcela zaniklo. Srážky na stanici ustaly přibližně ve stejnou dobu, jejich celkový úhrn dosáhnul 1,6 mm.